«

»

Benajáš, bojovník z Kabseelu

Autor: Petr Špok Zdroj: achavirov.cz

2 Samuelova 23:20 Benajáš, syn Jójadův, byl bojovník z Kabseelu, který učinil mnoho mocných činů…

Několik nedělí zpátky jsem kázal o hrdinech víry z jedenácté kapitoly Židům a pak o souženích, která přicházejí do našich životů. A před pár dny jsem při čtení Bible narazil na úplně jiné místo, které však určitým způsobem s těmi kázáními souvisí. Je to 23. kapitola druhé knihy Samuelovy, kde se poměrně hodně místa věnuje výčtu hrdinů – bojovníků krále Davida. Je vidět, že to byli vážení lidé. Určitě si je ctili běžní lidé a zcela jistě i král David. A jsou vážení dokonce natolik, že se jejich jména nakonec dostala do Bible. Ale položme si otázku: Proč se Bůh postaral o to, aby všechny další generace četly o těchto mužích a o tom, co vykonali? Vždyť to byli „jen“ bojovníci, vojáci nebo velitelé nějaké části vojska. Navíc evidentně nebylo ani trochu záměrem poukazovat na nějaké jejich duchovní kvality, tak jak bychom to od Písma očekávali. Dost možná ani ve srovnání s běžnými Izraelci žádné extra duchovní kvality neměli. Byli to jednoduše hrdinové, kteří dovedli bojovat, a to se od nich očekávalo. A jsem přesvědčený, že právě o to tady jde.

Z krátkého příběhu každého z nich jde totiž cítit, že to byli muži, kteří se nezalekli v momentech, kdy jiní už dávno utíkali. Jejich předností, která je tu vyzdvižena, byla veliká odvaha a bojovnost. Byli to lidé, kteří se zřejmě netřásli strachy při představě, že by mohlo přijít nějaké soužení. Jim jako bojovníkům šlo v běžném životě o život. Oni věděli co to je soužení a úzkost. Ale měli odvahu i bojovnost, kterou potřebujeme i my. Je to různé. Někdy odvahu vyžadují záležitosti, které jsou spíše duchovní, např. důvěřovat v něčem Bohu, ale jindy to jsou záležitosti běžného pozemského života, např. mít odvahu v nějaké věci v práci.

Odvahu i bojovnost potřebujeme. Stojí za to o tyto vlastnosti usilovat.

Petr Špok